Náš krycí pes

 
 
U štěňátek je předpoklad silných koster, výborných povah, krásné červnené barvy a pevného zdraví. Jejich předkové jsou Světoví a Evropští vítězové. Ze strany otce se jedná o japonsko americkou krev.
 
                                                otec štěňátek Ari
 
 
_______________________________________________________________________________________________________________________
 

VÝCHOVA

 

 

Tosa Inu je velké plemeno,
proto potřebuje důslednou výchovu už od útlého věku.

 

 
VÝCHOVA, NE VÝCVIK!

 

Začátky výchovy začínají především u chovatele. To má pak vliv na celkové chování a návyky psa po zbytek jeho života. Při dobré socializaci u chovatele je už čtyřměsíční štěňátko schopné být čistotné a samo si řekne kdy chce ven. Pak už záleží na majiteli jak pozorně bude vnímat jeho sdělení. Při výchově tosy to chce velikou trpělivost a lásku. Dobře vychovaná tosa je rozvážná, klidná, dobře ovladatelná a oddaná. Je vděčná za každou laskavost a pozornost svého majitele. Při správném vedení a výcviku se rychle učí vše potřebné. Je velice inteligentní, proto jí stačí povel párkrát vysvětlit a ona ho příště ráda splní.

Tosa má silně vrozený obranný instinkt, proto se nemusí cvičit na obranu. Vzhedem k tomu se to ani nedoporučuje! Kdo se chce ovšem věnovat sportovní kynologii, měl by asi uvažovat o jiném plemeni.

V žádném případě to není pes pro začátečníky, ale pro zkušené a vyrovnané lidi.

Důležité je, hned na začátku jí dát na jevo, kdo je doma pánem, především psy, kteří bývají dominantnější, je potřeba udržovat na správném místě rodinné smečky. Neuplatňujte to násilím, tosa je velice vnímavá a citlivá, proto to pochopí kdejakým vaším gestem nebo sebemenším zvýšením hlasu.

K cizím lidem bývají většinou odměřené, ale nikdy nesmí být bezdůvodně agresivní ani bojácné. I když jsou k lidem přátelské, umí včas rozpoznat opravdové nebezpečí a dokáží bezmezně bránit svoji rodinu.

 

 

 

____________________________________________________________________________________________________________________________

ZDRAVÍ

 

Tosinky nejsou nijak náchylné k běžným nemocem.

Jako každý pes obřího plemene i tosa rychle roste, proto je nutné jí krmit kvalitním krmivem s dostatečnými vitamíny a minerály. Hlavně ve štěněcím věku a ve vývinu je důležité jim dávat optimální stravu a v dostatečném množství. Aby nedošlo k trvalým následkům na pohybovém aparátu, neměla by se štěňátka a dospívající psi zbytečně fyzicky přetěžovat. Je to molossoidní plemeno, proto se musí dbát na správný vývoj kostry a kloubů.

Protože mají tosy snížený práh bolestivosti, můžeme zjistit svoji nedbalost až bude příliš pozdě.

Tosa u nás patří mezi málo rozšířená plemena, z toho důvodu hrozí příbuzná plemenitba. Chovatelé se snaží tomuto problému vyvarovat, proto se snaží co nejvíc importovat psy z USA, Holandska, Francie, Litvy, apod..........

 

 

________________________________________________________________________________________________________________________

JAK PEČOVAT O TOSU?

 

Protože je tosa velký a těžký pes, měla by si už od malička zvykat, že se s ní manipuluje.

Péče o tosu není nijak náročná. Pro lesklou a zdravou srst postačí psa 1x za týden vyčesat, aby se odstranily odumřelé a uvolněné chlupy. V období línání je potřeba ji vyčesávat častěji. Samozřejmě pečujeme i o uši a oči. Velká plemena s krátkou srstí mívají často ošklivé a bolestivé otlaky na loktech a patách, proto je dobré jim dát na ležení nějaký měkký pelech nebo matraci.

Tosa je závislá na blízkém kontaktu svého pána a všech členů rodiny, proto by nebylo rozumné ji nechávat celý den zavřenou někde v kotci nebo držet uvázanou u boudy. Mohla by psychicky zakrnět a dojít tak k poruchám chování. Tosa nepotřebuje nějak přehnaný pohyb a proto se hodí i do bytu. Stačí ji dostatečně velká zahrada a více kratších procházek během dne.